Jak probíhá léčba plicní embolie? Léky a invazivní přístup

Léčba navazuje na diagnostiku. Při výskytu obtíží mimo nemocniční zařízení je samozřejmě třeba uložit člověka do polohy vleže, s mírně zvýšenou polohou horní poloviny těla.

Klid, uvolnění těsného oděvu a rychlý transport na odborné vyšetření, zavolání záchranné zdravotní služby.

Samotná léčba se rozděluje na konzervativní a invazivní. V akutní fázi se podává trombolytická léčba, která má za úkol odstranit trombus.

Tromboembolus se v krátkém čase rozpustí, což obnoví průtok krve v plicním řečišti. Následně se pokračuje v antikoagulační léčbě, která má i preventivní účinek před recidivou.

Druhou možností jsou invazní zákroky nebo chirurgický zákrok. Ten se volí v případě, že není trombolýza účinná nebo možná. Tromboembolytická léčba je ovšem indikována až v 90 % případů.

Indikuje se pulmonální embolektomie, bez použití mimotělního oběhu podle Trendelenburga či Mariona. Jinou metodou je forma s použitím ECC (mimotělního oběhu). Tato metoda je pro pacienta výhodnější a pro srdce šetrnější. Provádí se ale pouze na kardiochirugickém pracovišti.

Transvenózní zavedení katétru pulmonální embolektomií je katetrizační metoda, kdy se přes stehenní žílu nebo přes žílu na krku zavádí katétr do plicních cév. Následně se jím odsává embolie.

Důležitá je i podpůrná léčba podle přidružených obtíží a celkového klinického průběhu, a to podávání kyslíku či léky na podporu srdeční činnosti.

Důležitá je i prevence plicní embolie. Na tu se musí myslet hlavně při imobilizaci pacienta nebo jeho končetiny. Spočívá v přidání antikoagulační léčby. Potřebná je včasná zpětná mobilizace a podpora pohybové aktivity.